Pokud je dle testů pes v pořádku, pak se jedná o zlozvyk, který je třeba odbourat. Vzhůru do toho, protože takové olíznutí bezprostředně po sežrání nějakého toho výkalu, opravdu stojí za to!
Odborně koprofagie, obyčejně požírání výkalů, ať už vlastních, tak cizích. Nikdo nedokáže přesně popsat, proč to pes tak dělá. Jednou z variant je, že je tomu tak prostě od přírody.
V divoké přírodě fena uklízí trus po štěňatech. Dělá to proto, aby byla mláďata utajena a ochráněna před predátory. Tím, že po nich nezůstanou pachové stopy, je vyšší šance, že na ně nepřítel nepřijde.
Neznamená to, že by i štěňata po sobě měla výkaly požírat. Naopak. Pokud se tomu tak děje, může to být chyba ve výchově. Například pokud majitel štěněte najde doma hromádku, kterou štěně udělalo, potrestá jej. Štěně se začne bát a v případě nehody, se snaží výkaly schovat. Další příčinou může být i nedodržená hygiena v chovu. Štěňata se snaží čistit a výkaly začnou požírat. A už se točí v bludném kruhu.
Další variantou je nedostatek něčeho, co pes v potravě postrádá. Je dobré psa rozptýlit něčím zvláštně voňavým, ideální jsou například Olomoucké tvarůžky. Ty přebijí i lecjaké lejno.
Ideální je psovi nechat jednou za rok udělat rozbor krve, kde zjistíte, zda psovi opravdu nechybí nějaká z důležitých vitaminových či minerálních látek. Pokud je dle testů pes v pořádku, pak se jedná o zlozvyk, který je třeba odbourat. Vzhůru do toho, protože takové olíznutí bezprostředně po sežrání nějakého toho výkalu, opravdu stojí za to!
Copyright fotografie pixabay.com