K vrčení a kousnutí se pes rozhode až tehdy, kdy situaci nedokáže řešit jinak.
Pes je od přírody lovec, který řeší konflikt tím, že po druhém psovi či kořisti zavrčí, ožene se, či po něm jednoduše chňapne. Tlama psa je plná zubů, které jsou vždy připraveny k útoku, pokud ho k tomu protivník donutí.
Když pesa vrčí, tak prostě komunikuje se svým okolím.
Pokud je pes ve svém okolí napaden jiným psem, který mu naruší jeho intimní zónu, tak se pes nejprve rozhodne ke snaze uklidnit situaci. To je právě prostřednictvím vrčení. Dává tak najevo, že se mu chování druhého psa nelíbí, že si má držet odstup. To samé platí i při napadení člověka psem, pes dává vždy najevo, že se mu lidské chování nelíbí, že mu je ubližováno, než se rozhodne k samotnému útoku.
Zdravý a psychicky vyrovnaný pes nikdy nezaútočí bez varování.
Mezi typické projevy psa, který vyjadřuje nelibost k danému chování či nastálé situaci patří:
Vrčení= varování, mějte se proto na pozoru.
Pokud máte malé dítě a psa v jedné domácnosti, je důležité mít oba vždy pod dohledem. Nejenom psa, ale i samotné dítě. Malé děti umějí být opravdu kruté a psovi dokáží hodně ublížit. Pes nemá jak se bránit jinak, než zubama. Pes se nejprve rozhodne před malým agresorem ukrýt, například do prostoru svého pelíšku, kde se cítí bezpečně. Malé dítě za ním vleze až do pelíšku a může se snažit psa pošťuchovat, pes už nemá kam jinam utéct a tak začne varovat dítě vrčením, pokud rodič včas nezasáhne, končí celá situace pokousáním.
Copyright fotografie pixabay.com